Únor 2013

Pas de problemes

19. února 2013 v 23:41 | Kacalan |  Z deníku pisálka
Bolí mě hlava, oči se mi pletou, ale i přesto hledém do booku a cvakám písmenka. Zajímavé, že? Už hodnou dobu nosím v hlavě jeen nápad na experiment a nikdy jindy k němu nemám odvahu než o půlnoci. Its me! :D

Velikost L - Meg Cabotová

16. února 2013 v 11:48 | Kacalan

I mé tělo ovládla nemoc s názvem chřipka. Otupila mi mozek, smysly, zrosolovatěla nohy... prostě jsem celý včerejšek proležela v posteli. Proto jsem sáhla po knihovně a vytáhla knihu Velikost L od Meg Cabotové. Mám tuto autorku v oblibě, avšak tentokráte mám k jejímu dílu pár připomínek.

Give me love

14. února 2013 v 18:12 | Kacalan |  Rýmy od Kacalanky

Anděl, kterému utrhly křídla,
hvězda, o kterou nebesa zřídla,
posvátný posel, jež zrzkovi slova vzal,
a víc do náruče nepobral.

Se zářivými vlasy,
v hlavě mé,
bude tu, asi,
navždy tu utkvěje.

Potřebovala víc,
možná taky nic,
kdo ví,
udělat to chtíc.

Dej mi lásky své kus,
nevracej, nechceš-li hnus,
potřebuješ mě, či ne?
Já tebe ano,
jsem tu pro tebe,
a vždy budu...

Na motivy písně Give me love - Ed Sheeran

Valentýnský chtíč

14. února 2013 v 16:42 | Kacalan |  Rýmy od Kacalanky
Chci dotek tvé kůže,
chci pár radostných pocitů,
každý prý může,
dokázat a procitnout.

Kurde, jak složité to musí být,
když nemůžu o jiném snít,
než založit knihu a bez zábran,
do tvých vlasů prsty vplést
a v tvém stínu kvést.

Ale ty ukážeš,
čeho tvé srdce záleží,
ještěže němůžeš,
vtáhnout mě do věží.

Zaslechnu tklivé melodie,
čeká na valentýnské přání,
ještě je čas než giferník odbije,
čas ke svítání.

Nepřišlo nic,
jen v dálce se zablesknout světla,
odmítl jsi
a tak jsem přišla.

V rukou měkký plyš,
v srdci rozpitvané mýdlo,
už nikdy víc,
nedonesu ti jídlo.

Za jednu růži z lásky,
ve snech bych vraždila,
však ve dne, za úsvitu,
těžce jsem pochodila...

Někdy konec přijde moc brzy - Z deníku pisálka

14. února 2013 v 15:15 | Kacalan |  Z deníku pisálka

Možná znáte ten pocit, kdy se místy až nutíte do psaní, rozhodnuti nevzdát se a nenechat upláchnout šanci na úspěch. Málokdy si však přejete, aby přišel konec. Psaní knihy není jen o zájmech a zábavě, s počáteční úmluvou, kterou sami se sebou uzavřete, začíná tvrdý dril, který často až hraničí s tvrdým zaměstnáním.
Ale jednou to přijít musí. Pocítíte úzkost, když píšete poslední strany a vidíte v dáli loučení s vámi vymyšlenými postavami. Lidmi, kteří pramení přímo z vašeho nitra. A má nastat konec?
K tomuto zlomovému bodu jsem se dostala i já. Po osmi často protrpených kapitolách (+prologu) nastal čas dopsat epilog a vrhnout se do korekce, redukce a dalších úprav.

Ale já nechci. MIchelle Daniels, dívka s ohnivými vlasy, srdce draka a vůlí náležící nebesům je má a já ji nechci pustit, stejně jako kompromitujícícho fešáka Erika, jež na světě pobývá už hodnou chvíli. Jsou to mé "děti", kterých se jen těžko budu vzdávat.
Udělala jsem však tu největší a nejhorší věc. Abych se nemusela loučit, odložila jsem nedopsané dílo s rozhodnutím, že to NĚKDY dopíšu.. Takže mám nehotový "román" na flešce a jen pomyslně chytá prach. Už mnohokrát jsem se rozhodovala vrhnout se do toho a i přes všechen odpor to dopsat, ale ... nejde to. Nechci, i když vím, že bych měla.
Je to moc těžké a já nevím, zda mám vůli to dokončit.
Jak jsem celou dobu trpěla autorským blokem, po týdnu bez jediné řádky knihy, jejíž pracovní název zní :"Moment", nápady se mi hrnou do klína. Dokonce jsem už začala rozpracovávat nový projekt, který by aspoň z části měl být pravdivý.
Měl by se podle prozatímních dohadů skládat s několika kousíčků, puzzlíků skládanky, které se vážně odehrály a zpříjemnili mi tak chvíle, které hodlám zapsat. Hlavní děj však povede odjinud. Popadnu svůj hlas srdce a donutím ho vyšťavit se a zůstat poskvrněn na papíře... doufám.
Kac.

Valentýn - láska velí životu

13. února 2013 v 23:06 | Kacalan |  Krize pubertálního věku
Stejně vám na to seru. Všichni mi spamují Fb zeď tím, jak nenávidí Valentýna a maximálně si koupí kytku/bonboniéru sami pro sebe. Nechápu proč. Vím, je vám líto, že nemáte tu možnost trávit romantické chvíle se svým vyvoleným/nou, ale proč to nepřát aspoň těm, kteří můžou? Moje kamarádka je právě teď na lyžáku a je jí líto, že nemůže být se svým klukem.

Kdo neochutnal Smoothie, neví nic o lahodných chutích... aneb zdravě za pár minut

13. února 2013 v 22:39 | Kacalan |  Krize pubertálního věku
Kdo by v dnešní době neznal Bubble tea a nesnažil se mezi zuby práskat ovocné kuličky plněné sladkých sirupem, či si (ne)oblíbil tapiokové perly. I do našeho zapadákova tato vymoženost vtrhla, společně s příjemným číňanem za pokladou, silou blesku. Málokdy se mi podaří vychytat chvíli, kdy by u jinak nenápadného obchůdku nepostávali netrpělivý zákazníci. Osobně jsem si oblíbila čajovou variantu ( možná kvůli svému odporu k sušenému mléku.. :D) a ráda s přáteli na nějakou tu zajímavou příchuť zajdu. Ale ráda bych vám představila značně lahodnější, sice méně práskací, ale zato zdravější nápoj Smoothie.
Jako zastánce zdravé stravy a z velké části vegetarián, je to velmi dobře řešené z pohledu výživových hodnot, i těch kalorických. Doporučovala bych při redukčních dietách ( zvláště podle složení). A co že to vlastně ta úžasná věc je? :D