Fuck me, please!

12. března 2013 v 23:16 | Kacalan |  Krize pubertálního věku

I am so sorry. Four words, all feellings. I want a normal relationship.... Is it too much? Really?
I dont understand... Hej, life, go back! Please, now, because... i did a lot of mistakes, but.. i dont want a correct. Do you undestand me? Pardon? Do you remember me? Yes? Okey, now you listen me. I say: "Fuck you!"
(or you fuck me... )

Zpět do češtiny... nesnáším angličtinu. Vždycky jsem ji nenáviděla, ale teď, když se na hodiny těším jen kvůli němu, protože chci být ve všem na jeho úrovni, je mi proti srsti ještě víc. Ano, když už jsem včera seděla ( a to doslova) na tréninku a místy i namáhala i tak dost bolestivé břicho, rozebírali jsme s jednou holkou z tanečku ( o rok mladší, 8.třída, malá, hubená, špatné známky...), která s Oldou i Kovem chodí do třídy.
Už z lyžáku jsem přímo od ukecaného zdroje Adama věděla, že po něm (prý) Míša ( ta holka) jede. Vyjadřoval se o tom tak s klidem a pohodou, že jsem tomu nějak nedávala váhu. Když však jsem umírala na tréninku a Míša chtěla vědět nějaké zážitky, mé zamilované já se rozjelo a začalo vytahovat samé zajímavé situace ( a zase se dostávalo do té pištící agónie).
Michala pomalu zklesávala. Pak se prokecla, že spolu s Holdou už prý 4 krát chodili ( což mě vážně zaskočilo, nejen vzhledem k tomu, že ona nemá víc než 155 centimetrů a on minimálně 185... ale taky proto, že mě nechce a ji snad někdy ano...) a jí se pořád líbí.
Velice trapná situace na pondělí večer. Pokusila jsem se držet hubu a několikrát musela utéct na záchod, abych zase neplácla něco o lyžáku. Jsem prostě zabouchnutý puberťák.
Nejhorší je, že chytám velice perverzní nálady, kdy veřejně prohlašuji, že ho chci vojet ) s holkama jsme dnes po škole došly k závěru, že bych ho nejradší svlíkla do trnek, přivázala mu ruky k posteli, zavázala oči a začala si s ním hrát - tak taky vznikl 18.díl povídky Znásilnění - takový trošku úchylnější :D
A věřte, že nápadů jsem měla až nad hlavu. Od té doby ho nemůžu dostat z hlavy, zase tam oxiduje a běhá kolečka jako hyperaktivní křeček. Proč jen já, proč mě se do hlavy dostal vir jménem zamilování a nechce ven? Trochu se těším, až se Adam uzdraví a já ho budu moc narcisticky vytáhnout ven, no... bude to trapné, ale co už. Co nás tak s Andy napadlo, zašli bychom hromadně do nějaké kavárny na kafe či čokoládu.
Jen by bylo dobré vědět, jak na tom bude můj žaludek...
To, čeho jsem se celou dobu zbavovala, je zpět. A já mám strach, že to bude něco vážnějšího. A já se nechci. Když nejím ( dnes jsem měla jen ráno čaj, pak trošku rizota a večer jsem se přežrala, protože mi tak kručelo v břiše, že to nešlo vydržet. Radši jsem obětovala pocit bez bolesti a pořádně se najedla) nebolí to tolik, jako když něco sním. Nechci být zase na tom tak špatně, že nebudu jíst vůbec a bolest si kompenzovat jinde. Vážně ne. Navíc si otec inteligentně zlomit patní kost a teď polehává a já se musím hlídat, aby na mě ty bolesti nepoznal. Sám je na břicho blbej a ví, že to nemusí být nic malého. Ale já do nemocnice nechci, ani za nic.. Radši budu ležet doma, umírat ve škole a užívat si čas, který mi zbývá na základce... popřípadě vymyslím něco, co by se ještě dalo dělat s Oldou. Protože... poprvé v životě jsem se zamilovala a už jsem vážně udělala všechno. Jediné, co jsem zatím nezvládla, bylo se s ním vyspat. To je ale spíš jen praštěná představa :D Navíc je pod zákonem, miminko moje :DD
 

1 člověk ohodnotil tento článek.

Komentáře

1 Artie (happy) :3 Artie (happy) :3 | Web | 13. března 2013 v 19:55 | Reagovat

Hey man! Ser na něj!
Jo, vypiš se z toho, ale zkus to přejít jen s tím, že je to kretén. Což podle toho, co o něm povídáš a jeho chování je. A to velký.
:3 Zkus to :3 Bude líp.. časem :33

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama