Blud

1. srpna 2013 v 16:15 | Kacalan |  Nezkušená holka
Ztrácím slova,
paže zakleslé,
zkusíme znova,
řeči neřestné.
Každou minutu čekám,
na jediný náznak,
na větu,
co by splnila zázrak.

Chybí tělo tvé v posteli mé,
zrychlený dech,
víc neřešme.
Chybí mi narážky,
na rty mé,
co kousáním,
oba ničíme.

Chybíš mi,
jak lehké to říct,
povědět,
strastí se zřít.

Nebylo v plánu,
po tvém boku stát,
avšak po ránu,
budit se v tmách.
Netáhnou ruku
a v blízkosti tvé,
znova oči zavřít
a nemyslet.

Už jdu,
už se zvedám,
jen přemýšlím,
jsi to, co hledám?
Doufám a běží ti vstříc,
radostem, na které to povýším...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Lee :) Lee :) | Web | 2. srpna 2013 v 16:40 | Reagovat

krásné :)

2 Nerea Nerea | 22. srpna 2013 v 1:14 | Reagovat

wowka, promiň, že jsem se neozvala dřív, ale jaksi nekontroluji starý blog, takže jsem ani nevěděla, že mi píšeš... :( omlouvám se :'(

3 Nerea Nerea | 22. srpna 2013 v 1:14 | Reagovat

[2]: jo a ještě! :O ta báseň je krásná, opravdu. rozumím jí asi víc, než bych chtěla. :))

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama