Den první: Klasická pohádka

20. října 2013 v 15:00 | Kacalan
Je tu první den výzvy a já mám opravdu splněná kritéria. Vtipné je, že jsem si říkala, že si dám nějaké limity. Například nebudu překračovat 500 slov. A teď přijde ta chvíle, kdy si uvědomím, že jsem to nezvládla už při prvním úkolu.
Tudíž tady máte totální blbost, kterou jsem sesmolila na téma Klasická pohádka. Má tedy celých 911 slov, ale i tak je to dobré. Přeji příjemné počtení :))

Title: Díky pandě

Bylo nebylo, kdesi uprostřed lesů, žila v jedné malé chaloupce překrásná dívka. Její oko však nikdy nespatřilo člověka, krom ženy, co dávno odešla. Jediným jejím živým společníkem, kromě temných lesů bez zvěř lesní, byla panda. Když bylo dívce kolem patnáctého roku, našla přede dveřmi v domku, kde se narodila a byla nějakou ženou vychována, košík s oním zvířetem. BV té době to bylo snad sedm let, co ji žena, snad její matka, nechala v chalupě na pospas osudu. Dívka si pandu rychle zamilovala a dala jí jméno Bělka.
Panda i dívka rostly ve společném soužití. Nic jim nechybělo, snad. Dívka využívala plody lesa či vlastního zemědělsky zpracovaného plácku před domovem a nejbližšího potoku. Byly spokojené. Až do jednoho dne...
Pár dní poté, co dívka očekávala své osmnácté narozeniny, ozval se z hlubin lesa neobvyklý zvuk. Jakoby se k jejímu domovu řítilo něco nepředstavitelných rozměrů. Něco s úmyslem ničit. Vyděšeně zatáhla Bělku dovnitř a zatarasila dveře židlí. Přistoupila k oknu a stydlivě vyhlédla na přicházející monstrum. Hleď, vždyť na oři bělostném, člověk v nažehleném obleku seděl, záda rovná jako po nárazu na zeď, ve tváři neústupný výraz.
"Hej děvče!" zvolal hlasitě, aniž by z koně sesedl. Dívka se tedy přiblížila ke dveřím, odstranila zábranu a vyšla s pandou v náruči. Stydlivě si prohlížela muže, úkaz, který jaktěživ nespatřila.
"Půvabná děvo, co jest v tvé náruči za zvíře? Medvěd snad?" podivil se muž Bělce.
"Ne, pane, Bělka, má jediná naděje. Má sestra i matka, má ochránkyně."
Myslela vše naprosto vážně, snažila se však ze všech sil najít slova, řeč byla její hlavou téměř zapomenuta.
"Nuže, vezmi své zvíře a buď připravena." S těmito slovy začal stáčet koně k odchodu.
"Ale k čemu pane?!" Takto slýchávala mluviti vesničany, když nějaký zabloudit bláhově hledat houby k její chaloupce. Skrývala se, nechtíc býti objevena ve své samotě. Sama nevěděla proč, ale cítila na srdci, že musí.
"Staneš se mou ženou!" Nehleděl na námitky a rozjel se pryč. Překvapená dívka stočila své kroky do chalupy a přemýšlela.
K večeru se však opět ozval ten děsivý zvuk, jen ve větší míře. Odhodlaně vyšla s Bělkou před úkryt a bez jakýchkoliv věcí se tomu chtěla porozumět. Vše marné. Spatřila několik koní s jezdci, nažehlený šlechtic nikde. Došla k jednomu z nich, požadujíc vysvětlení. Mohutný muž ji však popadl na pas a přehodil ji přes hřbet koně. V tom šoku upustila Bělku, jež vyděšeně dopadla na zem a vylekala se obrovských koní. Nato slezl menší mužík z druhého koně a s líbezným hlasem se k ní blížil. To už se kůň pod jejím tělem dal do pohybu a vezl ji pryč. Trvalo jen snad několik minut a už stála uprostřed nádherného zámku, obklopena luxusem a bohatstvím. Hleděla na Nažehlence sedícího na pozlacené židli. Najednou se zvedl.
"Můj posel tě spatřil v lese a své informace předal mne. Sledoval jsem tvou krásu zářící na slunci, jak jsi se prala se životem tam na samotě a chudobě. Mezi mnou a tvou okouzlující osobností vzplála láska. Tudíž, staneš se mojí ženou? Budeš mít vše, na co pomyslíš, nic nebude ležet na tvých bedrech. Časem mne začneš milovat tak, jako já miluji tebe…" dokončil svou vysilující řeč a poklekl před ní.
"Sličná děvo, vezmeš si mne?" Klečel před ní v sametových kalhotech, na tváři zářivý úsměv, nabídka jak pro princeznu, jako mohla odmítnout?
"Ano, vezmu." Souhlasila, uchvácena luxusem. Tak se vzali, svatba byla obrovská a honosná, pandu využili jako nosiče prstýnků, vše jako z pohádky. Čas však šel a dívka začínala svého manžela opravdu ctít, ne-li milovat. Jednoho dne však naštvaně vybuchl, když Bělka rozvalená ležela na jejich manželském loži.
"Ženo, buď půjde panda ze zámku, či už nebudeš mou ženou!" prohlásil tuto větu a skálopevně složil paže na hrudníku.
"Králi můj, ráda bych, ale Bělka byla vše, co jsem měla a ztratit ji by bylo, jako bych ztratila kus sebe!" Dívka by se nedokázala od toho černobílého zvířete odloučit.
"Tak táhni k čertu!" zanadával a rychlým krokem vyšel z místnosti. Dívka smutně sebrala pandu, nechala si vnutit trochu jídla na další dny a odporoučela se po několika dlouhých měsících manželství zpět do své chaloupky. Opět sama, jen s Bělkou. Vypulírovala si dům, aby byl opět jako klícka, zadělala oheň v kamnech, sedla do proutěného křesla a utápěla se ve vlastních myšlenkách.
Čas šel dál. Minul jeden měsíc, druhý měsíc, celé zimní období, kdy dívka válčila s velmi tuhou zimou. Král se trápil, že vedle sebe nemá ženu, manželku. Ale dlouhou dobu si nedokázal svou lásku k dívce z lesů přiznat. Ale jeho vlastní matka mu připomněla, jaké city v sobě dusí. Sedl na koně, odehnal stráže, aby byl sám a jel. Řítil se zamrzlou krajinou. Stanul před chaloupkou z jejíhož komínu se kouřilo. Slezl z koně a zaklepal na dveře. Otevřela mu dívka zachumlaná do několika kabátů a dek. Uvnitř chalupy byla taková zima, jako venku. Vrhl se k ní hlava nehlava a sevřel ji v těsném objetí.
"Vrať se ke mně i s Bělkou, má chyba byla nevyčíslitelná, leč napraviti ji hodlám. Jen druhou šanci mi dej."
Dívka se na dlouhou chvíli zamyslela. Král ji však ze své náruče nepouštěl, stále ji svíral a čekal na odpověď. Pocítila známé šimrání v podbřišku, odpověď už znala.
"Ano, vrátím se, ale požaduji lepší zacházení. A budeš brát v potaz mé názory," pokusila se něco prosadit. Král ztuhl, mírně se odtáhl, ale něco ho vedlo k činu. Rázně přikývl a znova ji pevně sevřel.

Stalo se tak, protože někdy je vážně čas na druhou šanci…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Arthur Arthur | E-mail | Web | 28. října 2013 v 12:46 | Reagovat

Pandí pohádka :3
To se mi líbí!

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama