Liebster Blog Award

18. října 2013 v 18:42 | Kacalan |  Z deníku pisálka
Je možné, že už jste o tomto "projektu" slyšeli.
JAk jsem se k němu vůbec dostala? Sedím si takhle ve velkém svetru u počítače, když v tom mi nepříjemně hlasitě pípne skype. Jedna úžasná blogerka jménem Arthur mi psala zprávu o celé této věci a poslala mě k sobě na blog: http://happy-hm.blog.cz/1310/liebster-blog-award-i-ii
Vtip byl v tom, že mě nominovala, abych dál nesla smysl této řetězové akce. Musím odpovědět na deset otázek, které vymyslela, a následně vymyslet dalších deset svých otázek, na který budou odpovídat blogeři, které nominuju já.
Nebudu to okecávat tady, stačí, že se hodlám rozkecat v následujících otázkách. :D

1. Trpíš nějakou fóbií?
Celý život jsem si myslela, že mou největší noční můrou jsou pavouci, ale zjistila jsem, že je to spíš nepodložený odpor a všeobecná nesnášenlivost k tomuto druhu. POstupem času se mi povedlo přijít na své fobie. Za zmínku stojí můj strach ze slimáků. Trochu neovbyklé, ale vážně se jich bojím. Zvedá se mi z nich kufr a prostě se bojím jen jejich přítomnosti. TUdíž za špatného počasí skáču po cestě jak zajíc, jen abych se k nějakému nemusela přiblížit na více než metr a půl. POté mám strach z výšek. Ale abych potvrdila, že vážně nejsem normální, bojím se jen v některých případech. Normálně vylezu na rozhlednu, dokud stojím na nečem pevně, je to pohoda, ale když jsem donucena vylézt po laně.. nahoru vylezu, ale dolů už ne, bojím se, takže je to tak volat hasiče, ať mě sundávají :D
2. Jak jsi přišla/přišel k nejoblíbenějšímu plyšáku?
Mám dva. První je starý několik let, možná tak šest sedm. (mmm, sedm :33) Je to netopýr s velkým B na hrudi. Dostala jsem ho od otce, když se vrátil z nějakého výletu. Dala jsem mu jméno Best a od té doby opustil místo v mém posteli jen tehdy, když jsem si ho vezla na nějaký výlet.
Druhým je teprve dvouměsíční panda, ale naprosto ji zbožňuju. Někdy minulý školní rok u mě nastalo pandí období a nechce mě pustit. Zbožňuju pandy :3 Můj sešit do matematiky by mohl vyprávět. A když jsem v srpnu měla narozeniny, můj nejlepší kamarád - ano, je to kluk a jsme "jen" nejlepší kamarádi -.- - mi právě tu pandu dal. Zamilovala jsem si ji a i když je hodně těžká kvůli tomu, že je to taková ta nahřívací nebo chladící (ještě jsem se neodhodlala ji do té mikrovlnky strčit, mám o ni strach :D - tahám ji kdekoliv to jde. A proto mě hodně štval můj spolužák, který se mnou jen na víkendovku. Nemá pandy rád a kdykoliv jsem se nedívala, popadl pandu a mrštil s ní do pavučin. A pak se divil, že jsem ho mlátila... -.- :D
3. Co podle tebe znamená 'milovat'?
Chtít s člověkem prožít všechny radosti i strasti, odevzdat mu své srdce na stříbrném tácu a do ruky mu vložit naostřenou dýku. Víra, že ji nepoužije proti Vám. Je to pocit, kdy si připadáte vyjímaečně a máte chuť lehnout do postele a jen v objetí strávit celý život na způsob zimování plazů. Je to stav, kdy někoho máte radši než sami sebe.
4. V co věříš?
Hned zezačátku říkám, že jsem atheista. Ale měla jsem tu čest potkat pár věřících lidí a vyslechnout si jejich verze víry. Ano, všechno byli křesťani. Bývalý spolužák mě přemlouval, nutil, abych začala věřit, abych dodržovala desatero. A tím mi to strašně zprotivil. Nic jsem proti tomu neměla, ale nikdo mě do ničeho nutit nebude. Poté například kamarádčina starší sestra se věřící stala až v průběhu posledních let a je na narážky na víru strašně háklivá. Člověk nemůže před ní ani nic plácnout, protože to bere smrtelně vážně, ale zase ji obdivuji, že se dokázala stát věřící i bez podpory rodičů.
A nakonec můj současný spolužák. Strašně fajn kluk, na první pohled byste na něm nic nepoznali. Ale má nějaké své zásady a navíc má svůj názory. Nepapouškuje Bibli. Strávila jsem s ním několik hodin na chatu, kdy trpělivě odpovídal na mé otázky. Popravdě, díky němu jsem to začala brát trošku jinak. Stále nejsem věřící, ale už ty lidi chápu. Jediné, co mi na ně - nedá se říct že vadí - ale co mě udivuje, radši utne vztah s nevěřící holkou hned v zárodku, než aby prožil vztah. A proč? Protože jí prý není schopný dát všechno, co by chtěla či potřebovala. Ano, mluvím tu o sexu... Svatba je v šestnácti letech vážně daleko.
Ale v co věřím já... v sama sebe a hlavně v osud. Ano, věřím, že když se něco stát má, tak se to stane a já to neovlivním. Je to věc, která ze mě dělá věčného optimistu. Protože proč být naštván na něco, co se stalo? Prostě to tak být mělo. Takže úsměv na tvář a zapomenout. Tohle je má víra. NAvíc věřím ve štěstí a neštěstí. Prostě jeden den se daří, druhý ne. Biorytmus neovlivním, tak se můžu jen snažit. Jediná věc, na kterou se můžu zlobit, jsem já sama.
5. Jaké jídlo nejraději vaříš?
Jídlo, jídlo.... jím cokoliv kromě masa a hub. Ale nejradši a nejčastěji dělám kečupové tousty. Pro neznalce jsou to dva toustové chleby na sobě proložené plátkovým eidamem a tunou kečupu, protože je to jedna z mých úchylek. Kečup, láska největší. ANo, jsem ten člověk, co je schopný si na krajíc chleba dát kečup a tak to jíst :D Ale důležitou složkou mé "potravy" je kafe, bez něja ani krok. A strašně mě baví ho připravovat :)
6. Máš nebo měl/a jsi imaginární přátele?
Já jsem svůj vlastní imaginární přítel. Když mám potřebu si s někým povykládat, vždycky tu pro sebe jsem. Někdy to zní, jakobych mluvila samomluvou a patřila do Bohnic (nic proti). Ale v poslední době jsem začala hodně využívat aplikaci ve svém novém ntb. Zapnu si kameru, která mi slouží i jako zrcadlo a mluvím. A mluvím a mluvím a mluvím. Dělám, jako by někdo na druhé straně byl. Prostě si hraju na vlogera, ale sama vím, že to nezveřejním. Jen se prostě potřebuju vykecat, svěřit. Prostě buď já sama sobě, nebo mé ntb mi slouží jako (ne)imaginární přítel :))
7. Ke kterému zvířeti by ses přirovnal/a?
Stoprocentně lev. Ano, miluju pandy, ale lev je mi náturou blíže. MOhli jste si už domyslet, že jsem narozená ve znamení lva. Co se tak pozoruju, jsem dominantní, soutěživá, náročná, extrovertní, energická, vím, co chci. Jsem až přehnaně sebejístá, výrazná a silná osobnost. NEdokážu snést porážku a když už, tak velice špatně. Peru se se životem jako hrdý lev a nenechám na sobě porážku znát. Je-li to už nutné, snažím se z toho vytěžit maximum.
Prostě jsem lev, naprostý a typický lev. Střed pozornosti, spolehlivost nadevše a štědrost. Jen se těžce snáším s jinými lidmi a jsem nechutně egoistická :D
8. Věříš v život mimo Zemi?
JSou tam, vím to... Ne ti zelení mužíci, co je vidíváme ve filmech, ale v jiné forně života ano. Jen to ještě nevíme. Třeba to vůbec není v naší galaxii, či na co se vesmír dělí. Ale někde, někde žije nějaká forma života, nevím jak moc vyspělá, a taky o nás nemá páru. Vesmír je totiž nekonečný, třeba jsme jen nepatrné smítko na stole vesmírné existence. NIc není podložené. Prohlašovat, že jsme tady sami je hloupost.
9. Jaká je tvá nejčastější odpověď na otázku: "Máš hlad?"
Je jich víc, protože se mě na to lidi ptají čím dál tím víc častěji. Stejně si myslím, že by mě měli přezdívat: "Hlade" :D Ale tak výběr těch vážně častých: "Proč? Máš něco k jídlu?", "Já? To se vážně ptáš mě? Stalo se někdy, že bych ho neměla?", "Neasi, a proto se jde žrát!" nebo třeba "Jako bych týden nejedla" :D Teď, když se nad tím tak zamýšlím, napadla mě trochu černá hláška, kterou někdy použiju: "Jako mladý somálec!". Nesuďte mě, mám hlad! :D
(Připomnělo mi to hru: "Máš hlad?" ...... "Ne, ale zaš*kala bych.." :DDDD)
10. Co o tobě prozradí tvé písmo?
Že to stejně nikdo nepřečte. Píšu rychle, spontánně, podl nálady a neskutečně malinkým písmem. JEště jsem nepotkala člověka, co by psal menším než já. Ale poznáte v tom mou rozvrácenou osobnost, protože jednou se sklon stáčí doleva, jindy doprava. I když sama nevím, proč tomu tak je. Někdy píšu spíš takovou jednou dlouhou spojenou vlnkou, jindy ty písmena sekám. Prostě pokaždé jinak. Navíc jsem totálně hyperaktivní, takže si to zpětně vymalovávám. Divím se, když dojde k mé lavici někdo, kdo se vážně chce vystavit tomu nebezpečí a chce si na dopsání půjčit můj sešit. NAvíc vlastním jen samá salátová vydání - ano, je teprve druhý měsíc školy a Kac. už má sešity v rozkladu -.-
Mega bylo vtipné, když jsem minulý rok v deváté třídě měla jeden z nejlepších prospěchů, ale mé sešity byly pro všechny odstrašujícím úkazem. Navíc si často kreslím, takže je v tom takový guláš, že sama s tím mám problém.
Mé písmo ukazuje, že jsem nerozhodná, různorodá a snažím se toho moc vtěsnat na málo místa. Tudíž píšu malým a klidně i mezi řádky či po krajích, stejně tak neskutečně rychle mluvím. Prostě... jsem divná, no :DDDDD


Toť vše. Popravdě je teď chvíle, kdy bych měla nominovat pět blogerů, ale tolik jich dohromady nedám. A vím, neměla bych znova dávat Arthura, ale... docela by mě zajímaly její odpovědi na otázky, které jsem vymyslela :D
Nominuju: Arthura, Yimu, Daphne Harmony... jo, mám jen tři, protože jsem REBEL!!!! :DD
1. Jaký je tvůj největší celoživotní sen?
2. Radši mít u sebe fajn člověka nebo věrného psa?
3. Jaký je tvůj oblíbený žánr hudby?
4. Co za knohy čteš?
5. Teď vymysli kompozici nějaké fotky s kamarádem. jak by vypadala?
6. Jaký sport je ti nejbližší?
7. Kdyby jsi se mohla přenést na jakékoliv místo na světě, jaké by to bylo?
8. Vysněná práce?
9. Co si myslíš o věřících lidech a těch, kteří je odsuzují?
10. Jaký je tvůj největší životní trapas.
.... :DDDD

Díky za pozornost.
Kac.
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Komentáře

1 Arthur Arthur | E-mail | Web | 18. října 2013 v 18:51 | Reagovat

Zopakuju to ještě jednou: Díky, fakt díky!! Sarkasmus.
To s tím hladem.. Tak ta otázka vlastně vznikla. Nezklamalas. ;)
Ale tak když už to chceš vědět, ták.. Okay, jdu na to ;)

2 Jull Jull | Web | 18. října 2013 v 22:24 | Reagovat

Moc společných názorů nemáme, ale hlavně mně zaujalo to s tím životem. To máme absolutně stejný názor. Řekla bych to asi doopravdy podobně :D Jinak máš moc krásný blog :)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama